ZAYN MALIK FAN FICTION

"Páni. Vidět Mandyin ksicht když jste se tam ukázali ruku v ruce vážně stálo za to," řekne Ivonne mezi smíchem když se vrátíme na pokoj.

Já jenom s drobným úsměvem skloním hlavu a sundám si řetízek a položím ho na stolík vedle postele, jako každý večer.

"Sakra. Pokaždé když se na vás podívala, bylo vidět jak jde vybuchnout od žárlivosti," nepřestává se smát.

"Doufám že... nezpůsobí problémy mezi mnou a Zaynem," přiznám.

"Neboj, jestli se o něco pokusí, sejmu ji," řekne přesvědčivě.

"Jo," zasměju se lehce. "Věřím ti."
"Ale vážně. Jsem za tebe, za oba, šťastná a chci aby vám to vydrželo co nejdýl," řekne.

"Jo, já vím," řeknu tiše. "Mám tě vážně ráda."
"Já tebe taky," pousměje se. "Zítra teda jedeš za bráchou?"

"Jo, chci s ním strávit nějaký čas, pořád mi moc chybí. Celé roky jsme spolu byli neustále. Ale je mi hrozně líto že mu musím lhát. Vím že kdyby se dozvěděl o Zaynovi, hned by ho podrobil křížovému výslechu a jenom by Zayna odstrašil. Musím ho na to nějakým způsobem připravit. Nemůžu to na něj jenom tak vybalit," řeknu.

"No... chápu že je to tvůj velký brácha a chce pro tebe jenom to nejlepší, ale musí tě nechat dospět a žít si svůj život, být šťastná," řekne Ivonne.

"Neboj, je to jenom na chvilku. Ale se Zaynem jsme spolu jenom pár dní, a ikdyž... je mezi náma... láska... tak... pořád je to ještě dost čerstvé, a tak nevadí když mu to řeknu až později," pokrčím rameny.

"Musíme to utajit i před ségrou a Niallem, ten blonďák všechno hned vykecá," řekne Ivonne.

"Já vím, nechci lhát ani jim, ale dokud se na něj nedokážou dívat s otevřenu myslí, tak to musím utajit."

"Mluvila jsem o tom už s Derekem a Michelle, neboj, nic mu neřeknou," řekne Ivonne povzbduvivě.

"Dobře," pokývnu.

Potom co si dám sprchu a obleču se do pyžama si lehnu do postele a těžce vydechnu. Chystám se zhasnout světla, když mi přijde SMS. Je od Zayna. Nemůžu si pomoct a musím se usmívat jako idiot.

"To je Zayn," zeptá se Ivonne s potutelným úsměvem na tváři.

"Jo, přeje mi dobrou noc," řeknu.

Ivonne jenom se stejným úsměvem kývne a já mu rychle odepíšu než zhasnu světlo a po chvíli usnu.

24. 9.

"Ahoj," pozdraví mě a Ivonne Michelle s Derekem na chodbě.

"Ahoj," usměju se.

"Dereku, můžeš na chvilku," podívá se na něj Ivonne.

"Jasně," řekne Derek s drobným úsměvem a odejdou stranou.

"Neděje se mezi nimi něco?" zeptá se Michelle zatímco je jedním okem pozoruje.

"Nemyslím, ikdyž je jasné že se jeden druhému líbí," řeknu. "Ale myslím že na to jdou poamlu."

"Jo, asi jo. Ale Derek je můj brácha, a znám ho dobře. Jsem si jistá že brzo se jí zeptá jestli s ním bude chodit. Pokaždé když slyší její jméno, roztaje," řekne s lehkým smíchem.

"Jo," podívám se na ně jak se smějí a vážně jim to spolu sluší. Byla bych ráda kdyby se brzo dali dohromady.

"Hele, není to... Zayn?" ukáže najednou Michelle dopředu.

Otočím se kam ukazuje a opravdu tam je Zayn a jde k nám spolu s Louim a Flamem. Já se na něj jenom s úsměvem dívám a čekám až bude u mě.

"Ahoj," usměje se taky a krátce mě políbí.

"Ahoj," odpovím mu, a doufám že mi neselže hlas, protože i ten jednoduchý polibek je pro mě důvod k tomu aby se mi zase jednou podlomovaly kolena a v břiše mi létalo tisíce motýlků.

"Doprovodím tě na hodinu?" podívá se na mě.

"Jo, jasně, ale musíme počkat na Ivonne a Dereka," podívám se na ně a když si nás všimnou, jdou pomalu k nám.

Pak teda jdeme do místnosti, kde mám přednášku a trošku mě mrzí že mě Zayn nedrží za ruku, ale nechám to tak. Vlastně, možná je to dobře, protože by nás mohli vidět Niall se Sandrou. Než odejde, ještě jednou mě políbí a já si jdu sednout na místo. Snažím se při hodinách vždycky dávat pozor, ale při téhle si po sešitě polovinu času maluju po sešitě Zaynovo jméno a srdíčka jako puberťačka. Je to až směšné, ale tohle je poprvé co jsem zamilovaná, a prožívám každou sekundu.

ZAYN'S POV

25. 9.

"Tak.... jak to jde?" zeptá se mě Louis s potutelným úsměvem.

"Co jak jde?" podívám se na něj nechápavě.

"Ty a Ariadna," vytáhne si cigaretu.
"Fajn," pokývnu. "Je to dobrý."

"Přijde dneska?" sedne si na mou pohovku a vezme si ze stolku zapalovač.

"Ne, ne, ona... jede na víkend za svým bratrem," řeknu.

"Hmm, a už jste... ty víš co?" podívá se na mě s provokativním úšklebkem.

"Ne, já... nechci na ti tlačit. Vím že ve vztahech nemá moc zkušeností a navíc... ona je jiná. Jiná než ostatní holky se kterýma jsem byl. Ona pro mě... opravdu něco znamená."
"Páni, nemyslel jsem že se tohohle dne dožiju. Kdy se můj kámoš, Zayn Malik, zamiluje," zasměje se lehce.

"Nech toho," zakroutím hlavou.

"Ale no tak, přede mnou si nemusíš na nic hrát, to víš. A myslím že je to jenom dobře. Vím že já sám nejsem zrovna přeborník co se týče milostného života, ale říkám ti, nenech si ujít tuhle příležitost. Takovou holku jako je Ariadna jenom tak nenajdeš."

"Já vím," přiznám. "Opravdu... ji... miluju."
Louis si potáhne z cigarety, ale úsměv mu z tváře nemizí.

"Sakra, nechápu co to se mnou udělala. Vždycky jsem říkal že na romantické vztahy nevěřím, nevěřím na lásku na celý život, nevěřím na manželství. Ale ona... vím že s ní bych si dokázal představit být hodně, hodně dlouho."

"Hele, všiml jsi si jak se na vás Mandy dívala? Z oší ji doslova šlehaly plameny," řekne Louis se smíchem.

"Ta mě nezajímá, sice jsem se s ní párkrát vyspal, ale není pro mě nic. Sice mi tolikrát řekla že mě miluje, ale přitom vyjíždí i po jiných, hlavně když je opilá, to se z ní stane naprostá děvka. Možná je pěkná, sexy, máme toho i docela dost společného, ale v porovnání s Ariadnou je pro mě nikdo. Nejradši bych se s ní už vůbec nestýkal, ale myslím že ona se stejně vždycky nějak vetře, takže se jí jenom tak nezbavím," vytáhnu si i já cigaretu.

"Vypadá to že to s ní myslíš fakt vážně," řekne Louis.

"Jo... teda.,.. snažím se. Řekl jsem jí že jsem ještě v žádném opravdovém vztahu nebyl a nemíním se přetvařovat a dělat ze sebe někoho kdo nejsem, ale budu se snažit, protože nechci aby ode mě odešla, jenom proto že jsem idiot."
"To jsi," řekne Louis

"Drž hubu," hodím po něm polštář. Tomu ale zůstává jak se zdá dobrá nálada. Páni, někdy ho nesnáším, ale je to taky můj jediný skutečný přítel, a když nepočítám Ariadnu, právě teď nejdůležitější a nejbližší člověk v mém životě.

ARI'S POV

"Liame," zavolám už z dálky když vidím Liama stát před domem.
"Ari," vydechne s úsměvem a jde mi naproti.

"Hrozně jsi mi chyběl," obejmu ho rychle.

"Ty mě taky," políbí mě do vlasů a dál mě pevně drží. "Tak pojď dovnitř, už mám uvařeno," usměje se.

"Věříš že na tvoje jídlo jsem se těšila snad nejvíc?" podívám se na něj.

"No... to mi došlo. Musela jsi dost zhubnout bez mé úžasné kuchyně," řekne honosně.

"To asi jo," zasměju se lehce. "Jdu to napravit."

Liam se znovu zasměje a otevře mi dveře.

"Hmm, no.. voní to úžasně," řeknu zasněně když ucítím z kuchyně dobře známou vůni.

"Snažil jsem se," řekne zatímco si sedne ke stolu a já naproti němu.

"Je to kuře na medu? Řekni že jo," přivoním si k talíři.

"Jo," zasměje se Liam lehce. "Ikdyž se mi asi trochu připálilo, ale ty máš ráda kuře křupavější ne,"
"Jo," věnuju mu drobný úsměv. "Děkuju."

"Není za co," vezme si do rukou příbor. "Dobrou chuť."
"Dobrou chuť," pustím se pomalu do jídla.

"Tak co Ivonne, Niall? Všichni v pohodě?" zeptá se mě Liam když si po obědě jdeme sednout do obýváku.

"Jo, jo... všichni jsou v pořádku. S Ivonne jsme se vážně spřátelili a líbí se nám tam," pousměju se.
"To jsem rád. Našla jsi si tam i další přátelé?" zeptá se mě.

"Ehm, jo. Pár lidí," pokývnu hlavou. "Je něco dobrého v televizi?" snažím se odvést pozornost, aby se dál nevyptával, protože se bojím že na mě hned pozná že mu něco zatajuju.

"Ari, netajíš mi něco?" podívá se na mě. Sarka, pomyslím si.

"Ne, ne, jenom s tebou chci strávit nějaký čas, jenom tak u filmů, jak dřív, nic víc," dám ruku na jeho rameno a on kývne.

"Za chvíli by měl začít nějaký nový pořád, mohlo by se ti to líbit," řekne.

"Fajn, na jakém programu?" zeptám se.

"Myslím že by to mělo být... tady," vezme si do ruky ovladač a hledá program.

Vážně nerada mu lžu, ale teď je to jenom pro jeho, a vlastně i moje dobro. Se Zaynem je to ještě na začátku, a nechci aby nám to pokazilo Liamovo příliš velké ohranářství. Navíc, nevím jak by se Zayn choval. Ne, že by byl nějaký hulvát, jsem si jistá že by choval slušně, ale přece jenom.... nechci na to spěchat, a chci se snažít užít víkend s bráchou. Bez starostí, bez někoho dalšího, tak jak to bývalo dřív, prostě jenom my dva.

"Přijedeš sem 19.listopadu?" zeptá se mě Liam když dovečeříme.

"Jasně, bude to výročí smrti našich rodičů, musíme jít na hřbitov a být spolu. Jako pokaždé," natáhnu se pro jeho ruku.

"Jo," stiskne ji. "Nemůžu uvěřit že už je to tak dlouho co..."
"Já vím," ucítím v srdci zase tu bodavou bolest. "Ale máme jeden druhého."

"Jo, ale vím že ikdyž jsem se snažil, nidky jsem ti nemohl dát to co rodiče. Někdy jsem to přeháněl, a nechoval jsem se zrovna jako brácha, ale chtěl jsem aby ses měla dobře, aby jsi něco dokázala, a chtěl jsem abys věděla jak moc tě miluju. Jsi ten nejdůležitější člověk v mém životě a víš že bych pro tebe udělal všechno."
"Já vím, a taky děláš," řeknu jemně. "Měla jsem sotva 12 kdy se to stalo, a teď už jsem dospělá. A jsem taková jaká jsem díky tobě. Kdyby nebylo tebe, kdo ví co by se mnou bylo. Nevím jak bych to všechno zvládla bez tebe. Vždycky budeš můj velký brácha, a mám tě strašně ráda. Opravdu hrozně moc," rozhodnu se ho obejmout.

"Já tebe taky, já tebe taky," řekne Liam rozcítěně zatímco mě pevně drží.

"Rodiče by na nás byli pyšní že?" řeknu s drobným úsměvem a utřu si slzy které mi začínají stékat po tváři.

"Jo, byli, jestli nás teď vidí, určitě jsou rádi že jsme spolu," řekne. "Vždycky budeme stát jeden při druhém."

"Ano," odtáhnu se od něj pomalu a pohladím ho po rameni. "Vždycky, bráško."

Vážně se cítím provinile že mu zatajuju co se děje mezi mnou a Zaynem, ale chci aby jsme se Zaynem napřed líp poznali a vím jak je Liam přehanně starostlivý a představuju si pro mě dokonalého kluka a bojím se že kdyby to věděl, s kým se scházím, byl by mě schopný odhlástit z univerziy, a zařídit že ho už neuvidím. No, to je asi trochu přehanné, ale prostě, bude lepší když o tom ještě nějakou chvíli nebude vědět.