ZAYN MALIK FAN FICTION

 3.12.

Od soudu uběhl už týden. Marcus dostal souhrnný test 18 let, s tím že se bude muset podrobit i různým psychologickým testům. Nedá se říct že by to byl uspokojující trest, ale pořád jsem ráda že nedostal jenom podmínku nebo minimální trest, což do poslední chvíle ještě hrozilo. Minimálně do té scény co předvedl když se dozvěděl o Liziném těhotenství. Ta už je naštěstí trochu klidnější, a myslím že tak trochu ironicky, se čím dál přiklání k tomu že si svoje dítě nechá u sebe. Byla bych ráda. At už je jeho otec jakýkoliv, je to přece její dítě, a mělo by se mu dostat lásky jeho pravé mámy. Viděli jsme na Marcusovi jak to může dopadnout, pokud tomu tak není. A at už se tomu dá uvěřit nebo ne, doopravdy ho milovala. A věřím že by dokázala tomu malému dát všechnu svou lásku. Je to jen její rozhodnutí, ale kdyby se nakonec rozhodla vzdát se ho, zklamalo by mě to, a taky mrzelo. Už roky vyrůstám bez rodičů, a vím jak moc těžké to je. Jen doufám že at už to dopadne jakkoliv, bude to to nejlepší jak pro ni, tak pro to dítě.

"Baby, nad čím přemýšlíš?" položí Zayn s ustaraným výrazem ruku na moje rameno.

"To nic, jenom jsem si vzpoměla na Liz, měla to v poslední době vážně těžké," povzdechnu si.

"Jo, snad je to nejhorší za ní," sedne si ke mě.

"Snad," pokývnu.

"No... tak jak se ti daří v práci?" pokusí se změnit téma.

"Zdá se mi že ty peníze máme za nic, a stejně to bude asi jen do ledna. Ale alespoň si vydělám na dárky na vánoce," pousměju se. "A pak se porozhlédnu po něčem jiném."

"Co bys vlastně chtěla na Vánoce," věnuje mi záhadný úšklebek.

"To je jedno, cokoliv mi udělá radost," řeknu jemně.

"Fajn," pokývne hlavou. "V kupování dárků nejsem moc dobrý. Pokud to nejsou alba s rockem, punkem nebo metalem, nebo třeba trička s převládající černo barvou ale to nepatříš mezi mou cílovou skupinu."

Já se jen tiše zasměju.

"A... říkal jsem si... nepojedeme za tvým bráchou? Příští týden?" zeptá se najednou.

"Co? Domluvili jsme se s Liamem.. že za ním oba přijedeme po Novém roce," řeknu zmateně. "A říkal jsi že to není událost na kterou se zrovna těšíš."

"Jo, ale... nechci to už odkládat. Už tak jsi mu to dost dlouho zatajovala, a teď když to ví... a říkala jsi že to vzal celkem v pohodě... myslím že je zbytečné čekat."

"Opravdu to chceš?" zeptám se ho.

"Ano," kývne a vezme si mou tvář do dlaní. "Chci mu dokázat že to s tebou myslím vážně, že tě miluju. Budu se snažit aby mě měl alespon trošku rád, časem.Je mi jasné že až mě uvidí, že nejsem zrovna slušnák v kvádru, nebude skákat radostí dva metry do země. Ale slibuju ti že si s ním promluvím a že se sním budu snažit vycházet. Snad i s Niallem... pokud to půjde. Vím že je máš rád a nechci aby ses kvůli mě cítila zahnaná do rohu, nebo aby jsi si snad musela vybírat. Jenom chci abys byla šťastná, a udělám pro to všechno."
"Zayne," usměju se dojatě a spojím nanše rty v krátkém polibku. "Věř mi že jsem štastná. Především díky tobě. A věřím že až tě brácha opravdu pozná, bude tě mít rád."

"Jsi si tím jistá?" svraští Zayn podezíravě obočí.

"Neboj se," zasměju se lehce. "Jenom buď tak úžasný jako teď, když jsi se mnou."

"Pro tebe se posnažím," vydechne.

"Dobře," políbím ho ještě jednou s úsměvem. "Později zavolám Liamovi a řeknu mu to."

"Fajn," položí ruku na moje stehno. "Teď si pustíme film?"

"A jaký chceš?" zeptám se ho.

"Nevím, je mi to jedno, vyber si," řekne a já jdu k jeho sbírce filmů. Zatímco Zayn zajde přinést něco k jídlu, vyberu dva filmy které jsem ještě neviděla, a zároveň přemýšlím o tom jak to bude příští víkend asi probírat. Snad dobře. Liam to, že s někým chodím bere podle všeho v pohodě, líp než jsem čekala vzhledem k tomu jak ochranářský vůči mě je, ale asi si už uvědomil že jsem dospělá a dělám svoje vlastní rozhodnutí. I tak ale vím že Zayna podrobí výslechu. Snad to zvládne. Zayn říkal že se bude snažit okouzlit ho, ale zase nechci aby se přetvařoval, chci aby byl je sám sebou. Ve své kožené bundě a drzým úsměvem. Takový jakého ho miluju.

5. 12

"Fajn. Takže v pondělí půjdem nakupovat do centra?" zeptá se mě Ivonne zatímco děláme svou práci.

"Jo... jasně," usměju se.

"Zdáš se mi trochu nervozní, je to kvůli té četbě nebo kvůli víkendu?" podívá se na mě.

"Nevím, asi obojí," povzdechnu se. "Prostě se trochu bojím, že až Liam Zayna uvidí, bude dělat ukvapené závěry. Nebude věřit že to se mnou myslí vážně. Ne že by byl povrchní ani nic takového, ale i tak, někdy se dá na první dojem. A..."
"Zayn udělá skvělý první dojem," řekne Ivonne povzbudivě. "Uvidíš, nakonec se mezi nimi budeš cítit jako třetí kolo u vozu.
"Snad," pousměju se. "Možná to vážně zbytečně zveličuju. Někdy si připadám hloupě, ale prostě chci aby si rozuměli a měli se rádi."

"Nezapomen že rodinné vztahy jsou složité," pozvedne obočí. "Podívej se na mě a Niall. Je to můj budoucí švára a nehrajeme člověčě nezlob se."

"Vy se ale máte rádi, jenom se tak provokujete, to je něco jiného," zakroutím hlavou.

"Dobře,"vydechne. "Z čeho přesně máš vlastně strach?ů

"Já nevím," skloním hlavu. "Vím že se jenom zbytečně stresuju, ale nemůžu si pomoct. Víš že kromě Liama žádnou jinou rodinu nemám a Zayna miluju, hrozně moc ho miluju, a chci aby jsme spolu vycházeli.Aby jsme sepolečně trávili narozeniny, vánoce... já nevím... chci aby..."

"Jste byli rodina," řekne Ivonne chápavně.

Já jenom pokývnu.

"Podívej," stiskne mou ruku. "Zayn tě miluje, vím to. A ikdyž není úplně prototyp dokonalého synka kterého si pro svou sestřičku přeje Liam, jsem si jistá že když mu dá šanci, a nebude jako tihle tady, kteří soudí jen podle vhledu a řečí, ikdyž jsou to naprosté kraviny, bude ho mít rád. Minimálně ho přijme. Protože z toho jak vím, jak jste si blízcí a jak jste celé ty roky drželi při sobě, určitě nedovolí aby jsi byla neštastná, a nebude ti bránit ve štěstí. A bude stačit když se Zayn bude jenom trochu snažit. Když pomineme celou tu jeho badboyvskou image je docela dobrá partie ne?" usměje se.

"To asi je," pokývnu jemně. "Děkuju, vážně mi to pomohlo," obejmu ji.

"Není za co," hladí mě po zádech. "Víš že jsem tady pro tebe."

"Jo, já vím," zavřu s úsměvem oči.

6.12.

"Chcete kafe? Nebo čaj?" zeptá se nás Liz když zajdeme spolu s Ivonne, Derekem, Flamem, Michelle Louim a Zaynem na návštěvu.

"Nemáš pivo?" zeptá se Flame.

Louis jen se smíchem zakroutí hlavou.

"Víte co? Já půjdu udělat nějakou kávu, vy si zatím sedněte do obýváku," řekne Vicky. "Kdo nebude chtít má smůlu. Tede, pomůžeš mi," podívá se na něj a ten ji neochotně následuje směrem ke kuchyni.

"Už vypadáš mnohem líp," usměju se zatímco si sedneme.

"Díky," pokývne Liz.

"Mandy se tady nezastavila?" zeptá se Louis.

"Ne, jenom mi volala, asi dvakrát," řekne Liz poněkud sklesle.

"No..." odkašle si Ivonne. "Říkala ti Michelle že se Flamovy rodiče na svátky vrací a jak už dva uklízí byt jako by mu hořelo za zadkem?"
"Jo, vím to," pousměje se Liz. "Alespoň bude o svátcích s rodinou."

"Ehm, takže... ty budeš na Vánoce tady ne? Myslím že Vicky říkala že ani on ani Ted se nikam nechystají."

"Nechci tady být navíc, už tak je tady otravuju," řekne Liz.

"Tohle už neříkej," podívá se na ni Michelle. "Nikoho neobtěžuješ, jasné? A kdyby náhodou něco, přijedeš k náma? Jasné?"

Liz jenom kývne.

"Alespoň že je ten hajzl tam kde patří, a jen tak odtud nevyjde," řekne Zayn, který má ruku okolo mých ramen a tak trochu mě i zahřívá, protože přece jen, venku, i uvnitř už je pořádná zima.

"Radši se o něm nebavme. Hovna jako on ani nestojí za to aby se," Louis.

"Pravda," kývne Flame. "Zapomeneme na něj."

"Co říkáte na nějakou hudbu?" řekne Ivonne.

"Jo, pod televizí jsou nějaké cédéčka," řekne Liz tiše.

"Fajn," usměje se Ivonne a spolu s Derekem jdou hledat něco co by pustili.

Chvíli na to nakonec pustí album, myslím že mix rockových písní z minulého století, musím říct že některé z nich se mi vážně líbí. Vicky s Tedem přinesou kávu a k tomu nějaké menší občerstvení. Snažíme se mluvit o různých věcech, jen aby Liz pořád nemusela myslet na svoje starostí, protože jich má pořád víc než dost. Ten grázl je už sice za mřížemi, ale pořád je blízko. Navíc otázka bydlení... a hlavně její dítě. Nemluvíme o tom, víme že je to pořád citlivé, ale bříško už jí roste a já si jednoduše nedokážu představit že by se ho nakonec doopravdy vzdala. Nevím, pořád myslím že to neudělá. Ikdyž je jeho otcem Marcus, to malé za nic nemůže, a myslím že by mohl pro Liz symbolizovat takový nějaký nový začátek. Školu přerušila, a neví jak to bude v budoucnu, v podstatě nemá žádnou rodinu, ale má Michelle, Vicky... a nás ostatní. A jsem si jistá že je to silná holka, která se ani náhodou jen tak nevzdá.

"Přespíš dneska tady?" zeptá se mě Zayn když později zajdeme k němu domů.

"Nevím, možná," pousměju se. "Ale musím se ještě učit."
"Dobře, klidně si celou dobu jenom čti, já budu sedět u tebe a dívat se na tebe. Bude mi stačit když budeš tady," řekne.

"Fajn," zasměju se lehce a nechám se ním stáhnout na pohovku.

"Pořád jsi nervozní okolo toho víkendu co?" pohladí mě po vlasech.

"Ne, ne, už je to dobrý. Jsem ráda že se chceš s mým bratrem seznámit, a budu mi moct ukázat náš dům, třeba ti i trochu ukázat okolí."

"Ariadno, vím... že pořád máš strach že něco řeknu, nebo provedu, že se tvýmu bráchovi nebudu líbit. Ale budu se snažit, a klidně si obleču... co jen budeš chtít, budu se snažit chovat... jak budeš chtít, jen aby se mnou nevyrazil dveře."
"To ne, chci abys byl sám sebou," řeknu. "Miluju tě takového jaký jsi."
"Bude mě takového milovat i on?" řekne s drzým úsměvem.

"Liam se o mě celé roky staral, v podstatě mi nahrazoval i tátu, ale pořád je to můj bratr. A neudělal by nic abych byla neštastná. Je pravda že ještě včera jsem měla pochybnosti, ale ted už jsem si jistá že to dopadne dobře, když jsem mu to zavolala, říkal mi že tě rád pozná, a slíbil mi že tě nepodrobí výslechu třetího stupně ani nic podobného," zasměju se lehce. "Myslím že to bude v pořádku."

"No... doufám," vydechne Zayn a položí ruku na moje koleno. "Nechci aby ses trápila."

"O víkendu se všechno vyřeší," řeknu přesvědčivě. "Zajdeme k nám domů na oběd, trochu si popovídáme, dáme si sušenky, pustíme film a je to."

"Baby, myslím že začínám mít pochybnosti, je pozdě vzít to zpátky?,"

"No tak," usměju se. "To zvládneš."

"Pro tebe. Jo, a budeme spát v oddělených ložnicích co?" zeptá se mě Zayn.

"To nevím," cítím že se trochu začervenám. "Ale radši se připrav na noc na našem zvláště pohodlném gauči."

"Fajn, dobré vědět," políbí mě se smíchem.